Solfeggio
963Hz
Vyprávění o solfeggiu: jednota
Nejvyšší číslo v řadě. Víc než oktávu nad standardem — konec stupnice.
Zvukový obrazec · n 7.47 · m 11.94
Co se děje při přepnutí
Tohle už není doladění.
Přes 1350 centů, tedy víc než celá oktáva. Všechno zní světle, tence a stísněně; basy ztrácejí základ. Není to výtka vůči číslu, ale důsledek vzdálenosti: kdo si ho zvolí, měl by vědět, že odnáší hudbu daleko od místa, kde vznikla.
Původ
Odkud se vzalo jméno
Slabiky Ut, Re, Mi, Fa, Sol, La pocházejí od Guida z Arezza z 11. století. Vzal počáteční slabiky veršů latinského hymnu a udělal z nich první použitelný způsob, jak melodie pojmenovat místo pouhého napodobování zpěvem. Z toho „Ut–Re–Mi“ se stalo naše dnešní „Do–Re–Mi“.
Co Guido neudělal: nepřiřadil slabikám hodnoty v hertzích. Pojem hertz tehdy neexistoval a závazné ladění také ne. Přiřazení konkrétních frekvencí těmto slabikám je podstatně mladšího data a nepochází ze středověku — často se to tak vypráví, ale prameny pro to jsou novověké.